Nejprve pár slov k tomu, proč podobné téma článku na hudebním blogu. Odpověď je jednoduchá. Na zpravodajském portále Seznam.cz se objevila informace o tom, že v hudebním pořadu Tvoje tvář má známý hlas se z důvodu vyšších nařízení nebudou umělci „přemalovávat“ na jinou barvu pleti, pokud mají představovat zpěváka tmavé pleti atp.
Když si věc spojíme s dalšími událostmi nejen v kultuře, ale třeba i ve sportu. Kde se otázka rasismu řeší poměrně často a nyní i dost v souvislosti s našimi hráči viz. utkání Slavie Praha a Glasgow Rangers. A odtud název článku.
Rozhodně nepodporujeme rasismus, to v žádném případě, ale vše by mělo mít své hranice. Během fotbalových utkání si hráči řeknou pěkně od plic dost věcí, v některých případech je to i taktika rozhodit spoluhráče (tady se dá také polemizovat, kde je hranice, za kterou by se nemělo chodit). Ale nemělo by to být zneužíváno tak, že když tým prohrává, tak se začne ohánět tím, že některému hráči bylo rasisticky nadáváno. Pak se totiž ve zmíněném utkání dostáváme opravdu k otázce, co je pro současný svět horší, jestli slovní urážka, nebo fyzický atak člověka. Řešit by se mělo určitě obojí a pokud se prokáže vina, tak i potrestat. Ale nemůže to být formou, kdy se řeší jen slovní napadení a ostatní se dává do pozadí.
Stejně tak v kultuře či filmu. Někdy je to opravdu až přehnané a působí to značně uměle, že se do filmů obsazují herci různých národností a menšin, ikdyž se to tam moc nehodí.
Ne každý, kdo někomu třeba i sprostě vynadá je hned rasista. Každá mince má dvě strany. Lidé by se měli chovat tak, aby nedávali důvod k podobným výstupům a to jak lidé tmavé či bílé nebo jakékoli jiné barvy pleti. Není podstatné jak vypadáme, ale jak se chováme.
Začíná z toho všeho být hlavně politikaření, na jehož základě si zastánci i odpůrci snaží získat hlasy, ale ne kvůli vyřešení problému, ale kvůli tomu, aby se dostali k moci a penězům alespoň je jedno volební období.